HT-Gusy: "Chybí mi latinskoamerická hudba a tanec"

Seznamte se s HT-Gusy, venezuelskou dívkou, která pracuje jako vývojářka pro jeden švédský fotbalový manažer.

Dnes (25.3.2014) je den "D", kdy po celém světě Hattricku spatřil světlo světa rozhovor s jednou z vývojářek této hry - HT-Gusy. Abyste nebyli o nic ochuzeni, pokusil jsem se tento článek přeložit i do řeči našeho kmene. Nikdy jsem nic takového nedělal, tak bych si dovolil poprosit o přimhouření jednoho oka nad touto mou premiérou. Anglická verze rozhovoru je k dispozici zde (17739). Teď už nezbývá než popřát příjemné počtení a zde je tedy ten slibovaný článek:

Seznamte se s HT-Gusy, venezuelskou dívkou, která pracuje jako vývojářka pro jeden švédský fotbalový manažer.
Lidé vytvářející počítačové hry vždy vzbuzují velký zájem. Zvláště když pocházejí z řad hráčů. Mnoho uživatelů si myslí, že programovat hru, kterou milují, by bylo vysněnou prací. Kdo jsou tedy ti šťastlivci?
Pojďme se dozvědět více o lidech, kteří pracují pro Hattrick: kdo jsou, jaký je jejich příběh. S radostí vám rádi přinášíme rozhovor s HT-Gusy, venezuelskou dívkou, která pracuje jako vývojářka pro švédský fotbalový manažer.
Zajímavá kombinace, že?

Něco o sobě

Hattrick Press: Ahoj, HT-Gusy, a díky za příležitost udělat s tebou rozhovor. Jsi jedním ze tří zaměstanců HT, kteří se podílejí na vývoji hry (další dva jsou HT-Bodin a HT-Jens, pokud nepočítáme občasnou výpomoc HT-Daniela) a, což je pozoruhodné, jsi jediná dívka v tomto týmu.
Myslíme, že tvůj příběh je zajímavý, a rádi si ho poslechneme. Začněme tedy od začátku. Můžeš nám říci něco o sobě?
HT-Gusy: Ahoj, já jsem Gusy. Mé skutečné jméno je Maria, ale tuto přezdívku jsem dostala ještě když jsem byla malá a od té doby mi nikdo jinak neřekne. A pokud ano, tak na to asi nebudu ani slyšet, hehe.

HP: Jaký je tvůj vztah k fotbalu?
G: Od nepaměti jsem fanouškem Realu Madrid, stejně jako celá moje rodina. Nikdy jsem fotbal nehrála, hlavně proto, že hraji pozemní hokej, ale ráda se na něj koukám.

HP: Už jsi někdy sledovala fotbal živě, na stadionu? Pokud ano, je nějaké utkání, které ti utkvělo v paměti?
G: Ano, samozřejmě. Nejúžasnější bylo to na Bernabeu, kde jsem byla jen jedinkrát (zatím). Bylo to derby s týmem Atletico Madrid a bylo úplně vyprodáno. Měla jsem husí kůži, už když jsem přišla na stadion!! A vyhráli jsme 3-2, byl to skvělý zápas!

HP:Hehe. Jen málo sportů vyvolává tak silné emoce jako fotbal. Přejděme ale k osobnějším otázkám. Pokud bych přišel k tobě domů a podíval se do tvého pokoje, co bych tam našel?
G: Postel a pár skříní? Hehe, určitě bys nenašel něco jen tak položeného, snad jen nějaké hračky mého psa na podlaze.

Venezuelanka ve Švédsku

HP: Ve Venezuele se stal v roce 2013 prezidentem bývalý řidič autobusu, to by bylo v Evropě něco nemožného. Každodenní život ve Venezuele musí být úplně jiný než život v západní Evropě, a to z mnoha důvodů. Můžeš nám říci, z tvého pohledu, tři nejlepší věci ze života v západní Evropě a dvě věci, které nejvíce postrádáš z tvého domova (rodinu a klima nepočítám).
G: O venezuelském prezidentovi a celkové situaci tam raději nebudu mluvit. ¨
Nemohu mluvit o západní Evropě obecně, ale tři nejlepší věci ze života ve Švédsku pro mě jsou:
* Všechno prostě funguje. Opravdu zřídka dochází v každodenním životě k nějakým problémům nebo nedorozuměním.
* Lidé si navzájem důvěřují, alespoň dokud se nezklamou. Ve Venezuele je to přesně naopak.
* Není tady chudoba ani sociální třídy.
Dvě věci, co mi nejvíc chybí, jsou moje rodina a pěkné počasí. Aha, počkejte … kromě nich?
* Chybí mi vstřícnost lidí a že si skoro pořád někdo dělá legraci. Tady se lidé obvykle chovají seriozně k lidem, které neznají.
* Latinskoamerická hudba a tanec

HP: Švédsko a skandinávské země vůbec jsou obvykle považovány za nejlepší země v oblasti rovnosti pohlaví a občanských práv. Souhlasila bys s tím? Existují rozdíly v přístupu k ženám ve Venezuele a ve Švédsku (myšleno obecně a i zvlášť v IT)?
G: AAno, ohledně rovnosti pohlaví musím naprosto souhlasit. Nikdy jsem s tím neměla problém ani v žádném jiném zaměstnání. Ale co se týká soukromí, mohu říct, že ve Venezuele jsou ženy obecně těmi, kdo se starají o domácnost a o děti, a to přesto, že pracují na plný úvazek. To tady nepozoruji. A obvzlášť ráda mám vztahy, které vídám mezi otci a jejich dětmi.

HP: Prosím, pověz nám něco veselého z tvého života ve Švédsku.
G: Právě teď si na nic opravdu veselého nemohu vzpomenout. Tak třeba poprvé, když jsem tady šla do supermarketu, mi trvalo dvě hodiny, než jsem nakoupila základní věci, protože jsem musela na všechno používat Google překladač.

HP: To musel být legrační pohled. Jaké jsou rozdíly mezi prací se skupinou Venezuelanů a se skupinou Švédů? Jak se s dá s takovými rozdíly žít?
G: Hlavní rozdíl je, že ve Venezuele máme oddělené koupelny pro muže a pro ženy, hahaha! Myslím, že lidé tady jsou na pracovištích víc "v pohodě". Zouvají si boty, berou s sebou svoje děti, nebo domácí mazlíčky, pokud potřebují, udělají si "fika" [pozn. ed.: přestávku na kávu nebo svačinu] ... Ve Venezuele je pracovní prostředí mnohem více formální, s pevným rozvrhem a spoustou pravidel. Musím se přiznat, že na začátku jsem z toho byla občas frustrovaná, ale teď jsem si uvědomila, že lidé jsou takto produktivnější.

HP: Každý má někdy problém se přizpůsobit. Co pro tebe bylo nejtěžší na práci ve Švédsku a v HT?
G: No, práci pro Hattrick mám ráda a prostředí ve firmě je skvělé. Myslím, že nejtěžší je jazyková bariéra. Netýká se to pracovních věcí, protože ty jsou v angličtině, ale spíš obecné konverzace. Moji kolegové jsou vždy velmi ohleduplní a přejdou do angličtiny, kdykoliv jsem poblíž, ale někdy si nevšimnou, nebo zapomenou, nebo tak něco (jsou to přece lidé) a je docela nepříjemné být ve skupině a nerozumět, o čem se mluví.
Taky během pozdního podzimu a začátkem zimy zachází slunce velmi brzy, takže to je hodně divné (a smutné!) když pracujete do čtvrté hodiny odpoledne a vidíte, že venku je tma.

HP: Většina Evropanů by pravděpodobně považovala za podivné, že slunce začátkem zimy nezachází už kolem čtvrté hodiny odpolední. Ale o tom je sdílení zkušeností, mít někoho, kdo považuje za „divné“ to, co my považujeme za normální. Venezuelský Editor HP žil jeden rok ve Stockholmu, neviděl denní světlo celou zimu. Byla vidět pouze celá depresivní škála šedé barvy a pokud bylo opravdu pěkně, mohli jste vidět pěknou světle šedou.
Vzpomíná si, že zpočátku ho šokovalo, když viděl Švédy, jak se všude opalují (doslova leželi na kamenech, jako ještěrky), a o několik měsíců později dělal přesně totéž. :D
G: Přesně tak! Když přijde léto, ležím na slunci kdykoliv můžu!

HP: Když už jsme se zmínili venezuelské uživatele, někteří manažeři mají pocit, že máš jiný postoj, když žiješ ve Švédsku – myslíš si, že pobyt ve Švédsku ovlivnil tvůj způsob života?
G: Nemyslím si, že jsem se nějak změnila a ani nikdo z mých přátel nebo z rodiny mi to dosud neřekl. Ale myslím, že je to i díky tomu, že předtím, než jsem pracovala pro Hattrick, jsem byla MOD a pracovala a pomáhala jsem celou dobu na (venezuelských) konferencích. Teď mám možnost pomáhat jiným způsobem, a proto mnohem méně sleduji venezuelské denní problémy.

Gusy a Hattrick

HP: Už jsme zmínili diskusní fóra (konference) a tvé zkušenosti běžného uživatele, pojďme však zpět tam, kde to všechno začalo. Jak jsi se o Hattricku dozvěděla a proč jej pořád hraješ?
G: Ve společnosti, kde jsem dříve pracovala, hrál Hattrick každý, a tak jsem začala hrát i já. Prvních několik měsíců mě to moc nebralo, a pak jsem objevila konference a stala se úplně závislou! Byla to určitě komunita hráčů, díky které jsem tu zůstala tolik let.

HP: Komunita hráčů, to je obvyklý předstupeň pro závislé na HT. Ale vraťme se zpět ke hře – považuješ se za dobrého HT manažera? Jsi stále "konkurenceschopná" (na rozdíl od většiny HT)? A pokud ano, tak proč / jak to?
G: No, to záleží na tom, čemu říkáte "konkurenceschopný" manažer. Nikdy jsem nebyla moc velkým "stratégem", ale myslím, že když jsem byla v první lize, dařilo se mi vydělávat peníze a optimalizovat svůj tým, takže jsem hrávala dobré ratingy bez vyplácení obrovských mezd. A pak, já jsem pořád docela dobrá, jsem čtvrtá ve II. lize, není to něco? Už se ale nesnažím "vyhrát všechno" jako dříve, a to ze dvou důvodů: zaprvé teď trávím čas jinak, nejen na HT, a zadruhé si myslím, že by to nebylo fér k ostatním manažerům, protože mám přístup k tomu, jak všechno funguje.

HP: Pojďme mluvit o tvém názoru na hru. Jak ji vidíš? Může ji hrát kdokoli? Je hra založená spíše na ekonomických nebo manažerských schopnostech? Je komunita hráčů důležitou součástí hry? A jak dále? Jaká je tvoje herní filozofie na HT? Co se ti na hře líbí?
G: Myslím, že na část této otázky už jsem odpověděla. Myslím, že Hattrick může hrát určitě každý, ekonomika je její velkou součástí, ale je na uživateli, zda se bude soustředit na ni nebo na fotbalovou strategii. A samozřejmě komunita hráčů je velmi důležitá část hry. O své filozofii už jsem mluvila a co se mi líbí, je dlouhodobé plánování a komunita. Ještě předtím, než jsem tady začala pracovat, jsem měla spoustu přátel, se kterými jsem se seznámila přes HT, a teď ještě víc!

HP: Na čem právě pracuješ? [pozn. ed.: rozhovor vznikal koncem února 2014]
G: Pracuji na nové funkci pro fanoušky, která vyhrála hlasování mezi platiňáky - odhad treninku. Musím se přiznat, že jsem chtěla, aby vyhrály "Live Ratings", protože to by bylo mnohem jednodušší implementovat, ale teď mě baví to programovat a podrobně sledovat, jak to funguje!

HP: Co je nejzajímavější částí tvojí práce?
G: Všechno! Tím myslím, že to je pravda, když říkám, že mám ráda svou práci a v pondělí ráno jsem ráda, že jdu zase do kanceláře, představte si to! Takže je těžké říct, co je to "nejzajímavější", zejména nyní, kdy je celá záležitost Zattikka minulostí.

HP: To je skvělé, že tolik miluješ svojí práci. Dovol mi, abych ti představil několik návrhů. Kterému z těchto úkolů byste dala přednost a proč?
a) vývoj nových funkcionalit od počátku, kde můžeš vyjádřit svou kreativitu;
b) přeprogramování starých částí programu, které jdou hluboko do mysli starých vývojářů, možná i Björnů;
c) řešení nepříjemných chyb, čím starších a nepříjemnějších, tím lépe.
G: Určitě b. Další by bylo c, řešení starých chyb může být velmi frustrující, ale když se to konečně podaří, ten pocit uspokojení je skvělý!

HP: Dívka v IT průmyslu už není tak neobvyklý jev. Dívka, která má ráda fotbal, už také není nic neobvyklého. Ale dívka pracující na internetové hře o fotbalu, to je rozhodně unikát. Co ty na to?
G: No, jsem si jistá, že nejsem jediná! Musím se přiznat, že předtím, než jsem začala hrát Hattrick, mě určitě nenapadlo, že bych mohla pracovat na něčem takovém. Ale když jsem se stala "hard core“ uživatelem, všechno se úplně změnilo. To a moje dovednosti v oblasti IT a navíc fakt, že jsem byla ochotná se přestěhovat do Švédska ... Myslím, že to byla dobrá kombinace, protože jsem tady!

HP: A v tomto pozitivním duchu končíme náš rozhovor. Gusy, díky za tvůj čas a přejeme ti všechno nejlepší v tvé práci a ve tvém osobním životě!

Link directly to this article (HT-ML, for the forum): [ArticleID=17860]