Community » Hattrick Press

Rozhovory s manažery - 2. díl (Gambit)

Written by -Traged-

Vážení a milí čtenáři, je tu druhý díl našich/vašich rozhovorů s manažery.
Ptáte se, proč to trvalo tak dlouho?
Inu, skončila nám smlouva na pronájem krcálku, v kterém se vydavatelství nacházelo, a tak místo zpracování rozhovoru bylo nutno najít krcálek jiný.
To se však povedlo a tady je slibovaný druhý díl.
Hezké počteníčko ;)

Koho že jsme to vlastně vyzpovídali?
Zůstali jsme ještě chvilku u U-20 a do křesla jsme posadili manažera Gambita.
A co jsme se vše dozvěděli?

Red: Ahoj, na úvod prosím o krátké představení.

Je mi 34 let, bydlím v Praze společně s manželkou a dvouletou dcerou.
Již 7 let pracuji v jedné neziskové organizaci, kde se starám převážně
o administrativu. Novinkou je, že od února tohoto roku jsem dočasně
zkrátil v práci úvazek a nastupuji na rodičovskou "dovolenou".

Red: Jak jsi se k HT dostal? Na něčí doporučení nebo jsi na to narazil sám?

Tak to si pamatuji naprosto přesně. Je konec léta roku 2005 a já jako
každý čtvrtek mířím do našeho šachového klubu na Bílé Hoře. V tramvaji
potkávám kamaráda, který jede tamtéž. Povídá, že se přihlásil do
nějaký strašně zajímavý hry na webu, kde je účelem řídit vlastní
fotbalový klub. Až na konečnou zastávku mi o tom nadšeně vypravuje.
Nicméně já o hru neprojevuji žádný větší zájem. Uběhne další zhruba
měsíc a spolu s dalšími lidmi z šachového klubu vyrážíme na šachový
turnaj do Havlíčkova Brodu. Po skončení sobotního kola odcházíme na
ubytovnu a můj kamarád z tramvaje (3307345) spolu s
Annastriannou (3255448) nemluví o ničem jiném, než jak asi
dopadl jejich ligový zápas. Po příchodu na ubytovnu se nedočkavě
logují a já poprvé spatřil hru, která se od té doby stala v podstatě
každodenní součástí mého života. Mimochodem kluci tehdy z výsledků
příliš nadšeni nebyli, Hematom vysoko prohrál s týmem, jehož jméno nás
tehdy dost pobavilo a já si ho dodneška pamatuji - FC PRCALÍCI
(49976044), a Annastrianna remizoval po brutální haluzi s botem
(50034473).

Red: Takže jsi měl začátky "jednodušší"? Větší skupinka nadšenců, kteří spolu do hry rychleji proniknou. Nebo to bylo naopak? :-)

Je pravda, že to bylo jednodušší v tom, že jsme si mezi sebou
předávali nové poznatky a informace, ale stejně nám trvalo přibližně
půl roku, než jsme pochopili ty úplně nejzákladnější aspekty hry jako
je např. efektivní fungování tréninku. Do té doby jsme na svých týmech
páchali zvěrstva. Já např. jsem si místo nedostačujícího trenéra
pořídil neadekvátního (ale se solidním vůdcovstvím!) a pustil se do
tréninku obranná souhra, protože jsem si v zápisu o utkání přečetl
hlášku, že brankář si nerozuměl s obráncem :)

Pozn Red: I přes tyto "začátečnické" chyby se tým Gambitů dostal během svých prvních čtyřech sezón z šesté do čtvrté ligové úrovně. Tak špatné to tedy nebylo…

Red: To znám :-D... Jakou máš teď vůbec motivaci? Co tě ještě drží to nezabalit? Kopeš už 28. sezónu, vyhrál jsi první ligu, národní pohár, kopal jsi HM, vedl jsi U-20, ... bohaté úspěchy o kterých se mnohým ani nesnilo.

Původně jsem si říkal, že jak jednou sestoupím z První ligy, tak
rozprodám celý tým, přepnu se do udržovacího a "syslícího" režimu, a
pak se někdy v daleké budoucnosti možná pokusím za ušetřené peníze
nakoupit super tým a z nižší ligy zaútočím na pohár. Potom se mi to
ale rozleželo v hlavě, a protože HT mě kupodivu i po těch více než 8
letech stále baví, rozhodl jsem se, že se pokusím sestavit zlatou
generaci okolo mých vlastních odchovanců - obránců, které se mi v
mezičase podařilo vytrénovat. Mou hlavní motivací tedy momentálně je
sestavení zlaté generace okolo mých mladých odchovanců a zároveň se
zuby nehty držet ve II., maximálně III. lize před plánovaným útokem
zpět na vrchol.

Red: Jde vůbec v první lize efektivně trénovat? Říkáš okolo hráčů, které
jsi v mezičase vytrénoval. Člověk má těžké zápasy v lize, tam moc
trénovat nepůjde. V poháru asi taky nebude chtít vypadnout brzy, jdou
tam tedy vůbec takový hráči procpat, tak, aby to mělo nějaký větší
efekt a nehráli jen jednou do měsíce například?

V První lize se efektivně trénovat dá, i když někdy jen za cenu
větších či menších ústupků. Do ligových zápasů se samozřejmě
dorostenci stavět nedají, tam musí hrát (téměř) hotoví hráči, kterým
se buďto zvyšuje už tak vysoký main skill anebo, v tom obvyklejším
případě, nějaká sekundárka. Problém tréninku v poháru je ten, že
zhruba do první poloviny sezóny účast v něm úzce souvisí s ligovými
zápasy. Aby byl tým v První lize konkurenceschopný, musí v poháru
nabírat TS. Úvodní zápasy většinou nejsou pro vysoko nasazené týmy
problém a dají se v nich bez problémů trénovat i slabší hráči,
postupně to je ale těžší. Já jsem se v poháru snažil udržet kvůli lize
vždy alespoň do poloviny sezóny (cca 7. kolo), protože liga pro mě
měla vždy nejvyšší prioritu. Z tohoto důvodu jsem si nemohl dovolit
pokaždé stavět do poháru všechny hráče, které jsem chtěl a např. ti
moji zmiňovaní obránci tak o nějaké tréninky přišli. Nějakou chvíli mi
ještě bude trvat, než je všechny v bránění dostanu na postačující
úroveň, a pak se konečně budu moct naplno věnovat i jinému tréninku.

Red: Onen sestup z První ligy přišel minulou sezónu. Bylo to hned po vítězství. Co se stalo? Cílený pád nebo tak silná konkurence? Nevidí se moc často, aby tým místo obhajoby titulu hrál (neúspěšně) o záchranu.

Ti, kdo sledují naši nejvyšší soutěž, ví, že cílený pád to v mém
případě nebyl. Já se do poslední chvíle snažil sestup odvrátit,
protože udržení se v První lize co nejdéle, bylo dlouho mou hlavní
motivací. Konkurence silná byla, ale troufám si říct, že největší
zásluhu na mém sestupu měl....no random samozřejmě, kdo jiný :) Podle
HTEV jsem měl být na 3. místě a místo toho jsem skončil suverénně
poslední. Na druhou stranu, v předchozí sezóně mi random přál a
dopomohl k nečekanému titulu, takže si nemůžu až tak stěžovat. Myslím,
že titul a sestup je lepší než dvě 3. místa, která mi přisuzoval HTEV.
Mimochodem zisk titulu a následný sestup je v První lize poslední
dobou pravidlem. Začali to Agresivní Hlemýždi, následovalo Navsi, pak
Gambiti a letos to s největší pravděpodobností čeká Rozzuřený Lumíky,
kteří po vypadnutí z Hattrick Masters rozprodali tým.

Red: Přesuňme se teď od týmu k reprezentaci. Konkrétně k U-20. Jak jsi přišel k první práci pro tento tým?

O U20 jsem se začal blíže zajímat někdy na přelomu let 2008/2009, to
byl naším šéftrenérem Corwin. Tehdy se mi podařilo z dorostu vytáhnout
slušného gólmana a mě zajímalo, jak na tom je v porovnání s
konkurencí. Následně jsem si poprvé zkusil i zakandidovat, přestože
moje znalosti národních týmů byly žalostné, a naštěstí jsem to
nevyhrál. Vítězem se stal Gaijin, kterému jsem nabídl svou pomoc a tím
vlastně začala moje opravdová práce pro U20. Protože Gaijin byl proti
tzv. "průmyslovému skautingu", pracovali tehdy skauti na vlastní pěst
a všechno bylo nepřehledné a chaotické. Založil jsem proto U20
federaci, kde jsme se s několika dalšími lidmi pokusili dát skautingu
a vlastně fungování celé U20 reprezentace určitý řád a systém. A
domnívám se, že se nám to povedlo. Naše U20 už léta funguje výborně a
jediným nedostatkem tak zůstává to, že se stále nedaří navázat na naši
jedinou a už hodně zaprášenou medaili z roku 2007.

Red: Kandidatura koncem roku 2010 už ale vyšla a vyšla i kandidatura na období následující. Jak hodnotíš tyto dva ročníky u U-20?
První byl úspěšnější, dovedl jsi tým až do čtvrtého kola, v tom druhém se ale postup z kvalifikace nepovedl. Jak to teď s odstupem času vnímáš? Co bylo "dobře" a co "špatně"?

Na obě svá volební období vzpomínám rád, byla to zajímavá zkušenost. V
tom prvním, výsledkově úspěšnějším, mě nejvíc mrzí ten poslední zápas
ve čtvrtfinálové skupině proti Anglii (317442565), kdy jsme v případě výhry mohli mít jistou medaili, ale mně se ten zápas takticky příliš nepovedl. I přes tento nezdar jsem měl ale z fungování U20 dobrý pocit, na MS jsme odehráli 9 napínavých zápasů, skauting i PR fungovaly a ohlasy na
konferenci byly veskrze pozitivní. I proto jsem do toho šel ještě
jednou. Bohužel napodruhé jsme ztroskotali již v kvalifikaci, přestože
takticky to bylo z mé strany podle mě nejvydařenější období u U20.
Vypadnutí z kvalifikace znamenalo smířit se s nudnou přátelákovou
sezónou. I tak jsem se ale snažil oživit to několika soutěžemi, takže
komunita si snad užila nějakou zábavu i bez ostrých zápasů.

Red: Pracuješ stále pro reprezentaci U-20?

Teď už jen minimálně. Moje jediná práce spočívá v tom, že občas
zaktualizuji úvodní příspěvek vlákna, které jsem ve FČU20 založil,
případně přispěji nějakou radou či názorem. Určitý přehled ovšem ještě
mám, ve FČU20 stále čtu všechny příspěvky.
Našemu U20 týmu jsem se ale dost věnoval i po skončení svého volebního
období, konkrétně za šéftrenérování mého nástupce bouncerka. Tomu jsem
díky jedné prohrané sázce přibližně rok dělal skauta útočníků a i
jinak jsem se dost angažoval. Ještě si živě vybavuji, jak jsme přes
skype hodiny a hodiny řešili a pilovali naše taktické možnosti a
složení týmu. Pohříchu i v pracovní době. Často jsme se v pátek večer,
pár hodin před ostrým reprezentačním zápasem, loučili větami typu:
"Tak já jedu domů, už zase jsem v práci neudělal všechno, co jsem
chtěl." versus "Tak se měj, já dopíšu pracovní email o tom, že
jsem dneska nic neudělal a taky pojedu." :)

Red: Co to bylo za sázku? ;)

Nevím, jestli si vzpomínáš na aféru z našich voleb do U20 před asi
dvěma lety, kdy jeden kandidát (nebudu ho tady jmenovat) spamoval
ostatní uživatele s žádostí o hlasy. Vyspamoval si jich poměrně dost
(cca 200) a dokonce na pár hodin okusil šéftrenérské křeslo, než ho
administrátoři národních týmů z voleb vyřadili. Tenhle "spamer" o
cyklus později kandidoval na Slovensku a já jsem se s bouncerkem
vsadil, že tam bez spamu nezíská víc než 1 hlas. A on získal 3 :)

Red: Je reálné, abychom tě viděli mezi kandidáty při budoucích volbách?
Neláká tě návrat? :-)

Momentálně to reálné není. Spíš než o U20, jsem nějakou dobu uvažoval
o NT, který jsem ještě nevedl, ale nakonec zvítězila soudnost a do
žádných voleb jsem se nepřihlásil. Pokud chce člověk vést
reprezentační tým poctivě a seriózně, stojí to obrovské množství času.
Je to skoro jako bych si vzal další pracovní úvazek a na to teď, s
povinnostmi vyplývajícími z výchovy malého dítěte, opravdu nemám čas.

Red: Co považuješ za svůj největší úspěch na HT?

Viděl bych to na následující pořadí: 2 prvoligové tituly, 1 výhra v
národním poháru, 12 sezón v řadě strávených v První lize, čtvrtfinále
MS s českou U20, čtvrtfinále Hattrick Masters.

Red: A pár vět na závěr? Nějaký poznatek například? :-)

Přestože jsem už Hattricku za ta léta věnoval neuvěřitelné množství
času a mám značné zkušenosti z nejvyšší klubové i reprezentační
úrovně, tak se stále učím a každou chvíli se dozvím nějaký nový
poznatek, o kterém jsem dosud nevěděl. To mě naučilo určité pokoře a
od jisté doby už se zpravidla snažím vyhýbat se různým siláckým řečem
a zarputilým přesvědčováním o své pravdě, protože ve skutečnosti to
může být trochu jinak. Tahle komplexnost a určité tajemno jsou jedním
z důvodů, proč je Hattrick pro mnoho lidí stále tak zajímavý a
zábavný.

Red: Já děkuji za vyčerpávající odpovědi a přeji mnoho dalších úspěchů jak na poli HT, tak i v RL. Ať se daří! ;)…

A tím je druhý díl u konce.
Doufám, že se vám líbil stejně, jako díl první a že bude mít stejně hojný počet přečtení, za což moc děkujeme.

Brzy na shledanou ;)